Blog's Purpose / Záměr blogu
Having lived in Germany and United Kingdom and visited some more countries, I have always a tendency to compare the quality of life. Even coming back "home" to Czech republic after 20 years abroad felt like coming somewhere new with the advantage of knowing the language.
Poté, co jsem žila v Německu a Velké Británii a další navštívila, mám stále tendenci srovnávat kvalitu života. I návrat "domů" do České republiky po 20ti letech v zahraničí jsem pociťovala jako příchod do nové země s výhodou znalosti jazyka.
However, a lot changed after the fall of the Berlin wall in November 1989 and the world became much more colorful - at least for us from the former Eastern block, who were previously not allowed to ascertain the West is really that dangerous as the government suite and vassal media declared. Frequent travelling was only for the "desirable".
Po pádu berlínské zdi v listopadu 1989 se však hodně změnilo a svět je mnohem pestřejší - alespoň pro nás z bývalého východního bloku, kteří se předtím nemohli přesvědčit, že Západ je opravdu tak nebezpečný, jako vládní garnitura a vazalská média deklarovala. Častěji cestovat mohli jen "vyvolení".
I feel lucky I was able to live in the West for a while, learn the languages and find new friends. It enhanced my life and I can never live same as before we took our kids to Germany for one and half year in 1992. Although I did physically return to my home country, I realized, it is hardly possible to return mentally. Hence I'm using my existent experiences to build an international library, challenge myself and to live my life "as far as it goes".
Cítím se šťastná, že jsem dočasně mohla žít na Západě, naučit se jazyky a najít nové přátele. Rozšířila jsem své obzory a nikdy už nemohu žít stejně jako předtím, než jsme v roce 1992 vzali na rok a půl naše děti do Německa. Ačkoli jsem se fyzicky vrátila do mé vlasti, uvědomila jsem si, že se jen stěží vrátím duševně. Proto využívám svých existujících zkušeností, buduji mezinárodní knihovnu a chci žít svůj život "tak dlouho, jak to půjde".
I'd love to hear - and share if allowed - the stories of others.
I find learning about history through stories very interesting. The perception of sober facts is often influenced by the ideology and atmosphere, prevailing in the country, school, family, group in which we were growing up.
Zajímají mě - a chtěla bych sdílet, pokud autor dovolí - příběhy ostatních.
Poznávání historie prostřednictvím příběhů považuji za velmi zajímavé. Vnímání suchých faktů je často ovlivněno ideologií a atmosférou, která převládala v zemi, škole, rodině, skupině, ve které jsme vyrůstali.
Poznávání historie prostřednictvím příběhů považuji za velmi zajímavé. Vnímání suchých faktů je často ovlivněno ideologií a atmosférou, která převládala v zemi, škole, rodině, skupině, ve které jsme vyrůstali.
A lot of stories is already collected, organized and publicly available on the website Paměť národa (Memory of nations).
I'd love to address people from my "circle of life" - family, neighbors from my "home places", friends, family friends ... but also anyone interested to share their story. Chances are I'm going to learn from those stories more about the time my parents lived than from history lessons in the 60ies and 70ies.
Mnoho příběhů je již shromážděno, zorganizováno a veřejně dostupno na webových stránkách Paměť národa.
Já bych ráda oslovila lidi z mého "kruhu života" - rodinu, sousedy z mých "domovů", přátel, rodinné přátele ... ale také každého, kdo má zájem sdílet svůj příběh. Je pravděpodobné, že se z těchto příběhů dozvím více o době, kdy žili moji rodiče, než v hodinách dějepisu v 60. a 70. letech.
Chcete se zapojit? ... napište
Comments
Post a Comment